O Chebu
Poprvé se o Chebu píše v historických listinách císaře Jindřicha IV. v roce 1061. Ve století 12., kdy Chebsko vlastnil císař Friedrich Barbarossa, roste jeho význam především díky výhodné hraniční poloze. Tou dobou, také vzniká chebský hrad, který nesloužil jen obranným účelům, ale také jako reprezentační císařské sídlo. Začátkem 13. století se Cheb rozrostl v město, které v roce 1322 král Jan Lucemburský natrvalo přisoudil české koruně. V 15. století, za vlády Karla IV., byl Cheb jedním z největších a nejbohatších českých měst. Jako prosperující město, plné krásných staveb, je Cheb označován i ve století 16. Význam jeho hraniční polohy se ukázal jako strategický v 17. století za třicetileté války, během níž tu několikrát pobýval a nakonec byl zavražděn Albrecht z Valdštejna.
Tvář města poznamenaly nejen válečné konflikty, ale také několik požárů a zrušení chebské pevnosti – „otevření města nové době“ v 19. století. Konečná podoba Chebu tak jak jej známe dnes se ustálila na přelomu 19. a 20. století, kdy historické jádro doplnily moderní stavby rozrůstajícího se města. Jádro Chebu bylo v roce 1981 vyhlášeno městskou památkovou rezervací.
Dnes je Cheb oblíbeným cílem českých i zahraničních turistů. Žije bohatým kulturním životem a láká k návštěvě nejedné historické památky, romantického zákoutí, nebo přírodní krásy:
- Areál středověkého hradu s městským opevněním
- Špalíček – soubor měšťanských domů na náměstí Krále Jiřího z Poděbrad
- Kostel sv. Václava
- Kostel sv. Mikuláše
- Františkánský klášter s kostelem Zvěstování Panny Marie
- Krajské muzeum – Pachelbelův dům
- Kostel sv. Bartoloměje (1414)
- Nová radnice
- Výstavní a koncertní síň Klára
- Maria Loreto
- Krajinka – areál Krajinné výstavy 2006
- a další...